Úvodní stránka / Novinky a zajímavosti v IT / Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 17. listopadu 2013

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 17. listopadu 2013

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.

  1. Podle profesora Quebecké univerzity v Montrealu S. Massona, který se zabývá neurologií mozku a jejím vlivem na vzdělávání, by učitelé měli opustit zavedené názory na fungování mozku a měli se seznamovat s nejnovějšími poznatky neurologie. Mezi mýty, které Masson nazývá „neuromýty“, patří učení podle preferovaného učebního stylu (vizuální, poslechový, kinestetický), dělení žáků na ty, kteří používají pravou polovinu mozku, a ty, kteří používají levou, představa, že určité dovednosti je možné se naučit pouze v určitém časově omezeném úseku života apod. Masson uvádí, že teorii o učebních stylech věří více než 90 % učitelů ve Velké Británii a v Nizozemsku, a říká, že tyto neuromýty brání prosazování změn ve vzdělávání. Učitelé by se v rámci své přípravy měli seznamovat s nejnovějšími poznatky o fungování mozku, z nichž pro vzdělávání jsou nejdůležitější následující tři: 1. učení má vliv na změny v mozku – mění se neurologická spojení, 2. na struktuře mozku závisí, jak probíhá učení – pochopení struktury mozku pomáhá pochopit problémy, které mají žáci s učením, 3. způsob učení má vliv na to, jaké změny v mozku proběhnou – rozdílný způsob učení způsobí různé změny v mozku (o vlivu technologií na fungování mozku viz zde). (1127)
  2. Výzkumníci z Northwestern University v americkém státě Illinois zveřejnili studii, podle níž lze z elektronického záznamu mozkové činnosti poznat, zda student rozumí čtenému textu. Vysokoškolští studenti v jednom pokusu četli náhodně zvolená slova, ve druhém pokusu neznámý text, po němž odpovídali na otázky k jeho obsahu. Na elektronickém záznamu bylo zobrazení mozkové aktivity těch, kteří neporozuměli textu, obdobné jako zobrazení aktivity při čtení náhodných slov. Zobrazení se lišilo u studentů, kteří textu porozuměli. Vedoucí týmu přičítá problémy s neporozuměním textu u studentů vysokoškoláků nedostatkům ve fungování krátkodobé pracovní paměti (k důležitosti krátkodobé paměti více zde). Výzkumníci plánují další experimenty s mladšími žáky, kteří jsou na různé čtenářské úrovni. (1128)
  3. Play-i je kalifornská začínající společnost (start-up), která vyvíjí roboty pro děti ve věku 5–8 let. Roboti by měli naučit děti pochopit základní pravidla programování. Roboti Bo a Yana umožní dětem, aby viděly skutečnou realizaci příkazů obsažených v programu. Robot Bo může být naprogramován tak, aby prošel bludištěm, hrál fotbal nebo přehrál písničku. Děti mohou začít od známé melodie a potom vytvořit svou vlastní. Jedním z konceptů, jak přiblížit dětem programování pohybu, je vedení robota jako loutky – děti nejprve robota navedou pohybem ruky, ten pak zopakuje kroky a dítě vytvoří novou dráhu už pouze s použitím příkazů. Dalším přístupem je vytváření příběhů – robot Yana je naprogramován nejprve na doprovázení hotového příběhu zvuky nebo vizuálními reakcemi, děti pak mohou vymyslet a naprogramovat robota k doprovodu vlastního příběhu. Děti snáze pochopí teoretické základy programování a metodu postupných kroků. (1129)
  4. V srpnu 2013 provedla agentura Harris Interactive online průzkum zaměřený na otázku, proč současní absolventi vysokých škol nemohou najít práci. V rámci průzkumu se dotazovala 1000 pracovníků, kteří se ve firmách zabývají náborem nových pracovníků, a 2000 vysokoškolských studentů. Ukázalo se, že problémem není jen pokračující ekonomická krize, ale zejména rozdílný pohled na to, co zaměstnavatelé od absolventů očekávají. Zástupci firem hledají u absolventů především následující: 1. dovednost vést – 93 % dotázaných chce doklady o tom, že žadatel dokáže vést tým, 2. účast v mimoškolní aktivitě ve stejné oblasti, jako je studentův obor studia – 91 % zaměstnavatelů to pokládá za důležité, 3. 82 % zástupců firem chce, aby žadatel prošel formální pracovní stáží před přijetím do zaměstnání. Průzkum ukázal zejména na nedostatek nekognitivních „měkkých“ dovedností u studentů, a to i u těch, kteří se pokládali za dobře připravené. To se projevilo v odpovědích na následujících pět otázek: 1. Umíte se postavit za nějakou myšlenku a přesvědčit o ní ostatní? 62 % studentů si myslí, že ano, ale jen 43 % manažerů je o tom přesvědčeno. 2. Umíte napsat text s konkrétní žádostí nebo podporou nějaké akce? Studenti 64 %, manažeři 43 %. 3. Umíte komunikovat s nadřízenými a s klienty? Studenti 70 %, manažeři 44 %. 4. Umíte spolupracovat s lidmi z různých prostředí? Studenti 79 %, manažeři 62 %. 5. Dokážete pracovat v týmu na projektu a dokončit jej? Studenti 78 %, manažeři 63 %. Pouze u třetiny uchazečů jsou manažeři přesvědčeni o tom, že dokážou hospodařit s financemi a rozpočtem (nekognitivní dovednosti nabývají na významu zejména v souvislosti s automatizací práce – viz zde). (1130)
  5. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) vydala svou šestou zprávu Measuring the Information Society: 2013 (Měření informační společnosti: 2013), ve které mapuje rozšíření digitálních technologií v informačních společnostech. Zjištěné zprávy potvrzují globální trend k větší převaze mobilních technologií a služeb. Jednotlivé státy mají přiřazen ICT development index (IDI – index rozvoje ICT), který zahrnuje hodnoty jako přístup k technologiím, jejich využívání a dovednosti obyvatel při práci s technologiemi. V žebříčku zemí je na první příčce Jižní Korea následovaná pěti skandinávskými státy a dále Nizozemsko a Velká Británie. Česká republika je na 34. příčce a zaznamenala zhoršení o tři místa oproti hodnocení z roku 2011. Zpráva upozorňuje na korelaci vysoké hodnoty IDI a postavení zemí na předních místech v žebříčku PISA s tím, že tato souvislost by stála za hlubší prozkoumání (o vztahu umístění v žebříčku PISA a rozvojem podnikavosti a kreativity viz zde). Spolu s rozšiřujícím se přístupem k digitálním technologiím ve světě se rovněž prohlubují rozdíly mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi, což s sebou přináší i významné důsledky pro vzdělávání. (1131)
  6. Americká vláda organizuje sérii veřejných diskusí k plánu prezidenta Obamy na změny ve vysokoškolském vzdělávání (o záměrech jsme informovali zde (7), podrobně rozebráno zde). Součástí plánu je hodnocení institucí podle výkonu a na to navázané financování vysokých škol. První veřejná diskuse proběhla minulý týden v Kalifornii a kritika se snesla především na zamýšlené hodnocení vysokoškolských institucí. Námitky proti plánu lze shrnout do následujících sedmi bodů: 1. plán může poškodit studenty se znevýhodněními – studenty, kteří nemají přístup k dostatečným informacím, školy mohou cíleně nepřijímat znevýhodněné studenty proto, aby dosáhly lepšího hodnocení, 2. systém nepočítá s komunitními vyššími školami (community college) – většinou slouží místním studentům, kteří nemohou cestovat jinam za kvalitnější školou, systém nebere v úvahu velkou šíři nabídky community college, 3. je velmi obtížně srovnávat vysoké školy na jedné škále – různé zkušenosti a různý přínos jednotlivých škol, 4. školy se staršími studenty (z praxe, s rodinou apod.) mají nevýhodu – studium starších studentů často trvá déle, 5. menší školy mohou být v hodnocení znevýhodněné – počet studentů na jednoho vyučujícího je často nízký, ale je třeba hodnotit i kvalitu poskytnutých kurzů, 6. školy na prvních místech žebříčku dostanou všechnu pozornost a ocenění, přestože i v dalších školách je odváděna dobrá práce, 7. Plán počítá s využitím technologií – v podobě kombinovaného způsobu výuky a masově otevřených online kurzů – technologie však nejsou zázračným řešením a často prospívají víc firmám, které je nabízejí, než studentům (k efektivitě online kurzů více zde). Další veřejné diskuse se budou konat v průběhu listopadu. (1132)

(1127) Neuromyths are a Barrier to Changing Education

(1128) Can We See Reading Comprehension in the Brain?

(1129) Teaching Programming to Children Using Stories, Music, and Puppeteering

(1130) Why Recent College Graduates Can’t Find Jobs

(1131) Global digital reality

(1132) 7 arguments against Obama’s college plan

Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. SCIO [online]. [cit. 20.11.2013]. Dostupný na WWW: http://www.scio.cz/o-vzdelavani/trendy-ve-vzdelavani/vyber_ze_zahranici_20131117.asp

O Petra Řezáčová

Petra Řezáčová
V roce 2003 absolvovala Fakultu strojní, ZČU v Plzni, obor strojírenská technologie a v roce 2007 ČVUT v Praze, obor učitelství odborných předmětů. Od roku 2011 studuje doktorské studium na Fakultě strojní v Plzni. V roce 2003 byla zaměstnána na VOŠ a SPŠ Strakonice jako učitelka odborných technických předmětů a od roku 2010 pracuje ve firmě BOXED s.r.o. jako školitelka.

Zanechte komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Vzdělávání ITveSkole.cz

  • Jsme akreditovanou vzdělávací institucí s více než 100 programy a proškolili jsme již přes 10.000 pedagogů ze stovek škol.

    Číst více »

Katalog řešení

  • Inspirujte se a prohlédněte si katalogy našich partnerů, které jsou plné cenově dostupných řešeních vedoucí k inovaci výuky ve školách.

    Číst více »

Aktivity, konference

  • Odborné konference věnované informačním a komunikačním technologiím a jejich využití ve vzdělávání.

    Číst více »

Rolovat na počátek