Úvodní stránka / Vzdělávání ITveSkole, o.p.s. / Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 20. ledna 2014

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 20. ledna 2014

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.

D. Johnson, autor knihy „The Classroom Teacher’s Technology Survival Guide”, se zamýšlí nad využitím technologií ve vyučování. Uvádí, že nestačí jen technologii používat, je třeba ji skutečně integrovat do vyučování. Způsob využití technologií je třeba hodnotit a rozvíjet a pro hodnocení slouží např. model SAMR R. Puentedury: integrace technologií probíhá ve dvou fázích – posílení a transformace – ve fázi posílení využívá učitel technologie jako náhradu za jiné prostředky s nezměněnou funkčností (substituce – např. použití digitální mapy místo papírové) nebo dochází ke zlepšení funkčnosti (augmentace – např. použití interaktivní mapy pro získání dalších charakteristik území). Ve fázi transformace dochází nejprve k modifikaci (např. využití online mapy pro plánování výletu včetně vzdáleností, dopravy apod.) a nejlepší integraci umožňuje redefinice, kdy jsou plněny úkoly, které by nebyly proveditelné bez technologií (např. vytvoření online mapy historické události s vysvětlujícími odkazy). (Více k integraci technologií do výuky viz zde.) Při posuzování efektivity technologií by však učitelé vždy měli mít na paměti následující: 1. Různé vzdělávací cíle mohou vyžadovat různé použití technologií, někdy i nižší stupeň integrace je pro daný cíl účinnější. 2. Hranice mezi různými stupni integrace nejsou přesně vymezeny, záleží na kontextu. 3. Hodnocení efektivity technologií se vždy musí odvíjet od toho, jak jejich využití přispělo ke zlepšení vzdělávacích výsledků. 4. Efektivní využití technologií se neomezuje jen na výuku, technologie lze využít pro hodnocení, zprostředkování výsledků rodičům, průběžné sledování pokroku žáků apod. Řídící pracovníci škol a školských úřadů by práci učitele měli hodnotit nikoli podle toho, zda využívá technologie, ale na základě toho, jaké využívá učební postupy. (1167)

Americké školy se potýkají s nedostatečnou připraveností školní sítě na narůstající počet digitálních zařízení. Většina školních sítí je projektována tak, že dostačuje v podmínkách jednoho počítače na pět žáků. Ve školách však přibývá tabletů v modelu 1:1 (jeden tablet na žáka), po síti se přenáší i audio a video obsah a využívá se pro online hodnocení. Zvýšení nároků na školní síť představuje i rozšiřování přístupu BYOD (bring your own device = noste si vlastní zařízení) – v mnohých školách je pak realitou model 3:1, kdy si studenti přinesou laptop, tablet i chytrý telefon (smartphone) a připojí všechna zařízení najednou. Některé školy mají i více než jednu síť, např. jednu pro hosty z venku, jednu pro mobilní zařízení a jednu pro stacionární zařízení. Snahou je poskytnout žákům možnost využít různé platformy. Řada školských okrsků nakupuje tablety pro každého žáka s cílem vyrovnat znevýhodnění žáků z chudých rodin, kteří by jinak neměli přístup k počítači. Řídící pracovníci škol a školských okrsků by před nákupem tabletů nebo zaváděním politiky BYOD měli vždy prověřit kvalitu sítě ve školách, případně plánovat její posílení (více ke konceptu 1:1 viz zde). (1168)

Dr. T. Clark, koordinátor vzdělávacích technologií ve školském okrsku Forsyth v americkém státě Georgia, považuje zavedení politiky BYOD (bring your own device = noste si vlastní zařízení) za základní krok ke změně vyučování a učení. Dr. Clark nabízí školám a školským okrskům šest tipů, jak postupovat při zavádění přístupu BYOD: 1. Nejprve vybudujte online komunitu – před rozhodnutím o nákupu zařízení vytvořte portál pro žáky, učitele a rodiče řízený online systémem řízení vzdělávání (LMS – learning management system). Pomůže vám to vytvořit si představu o tom, jaké budou nároky na síť v podmínkách BYOD. 2. Zaveďte politiku „přijatelného užívání“ (Acceptable use policy) – každá škola si vytvoří vlastní zásady pro odpovědné užívání vlastních zařízení, nejlépe se osvědčila pozitivně formulovaná doporučení místo zákazů (např. TRUST: přemýšlej o právu na ochranu soukromí dříve, než vyvěsíš příspěvek online, dbej na přiznání autorství práce či myšlenek, rozvíjej učení s využitím technologií, postav se proti nevhodnému užívání, respektuj sebe i ostatní). 3. Rovného přístupu lze dosáhnout s pomocí komunity – školy poskytnou zařízení žákům z chudých rodin, ale problémem je připojení doma. Okrsek zahájil spolupráci s organizacemi a soukromníky, kteří umožní žákům připojit se – např. kavárna nebo čekárna u zubaře. 4. Uvažujte o změně myšlení s BYOD – BYOD podporuje vytváření vlastního obsahu žáky, umožňuje „back-channeling“ – diskuzi mezi žáky o obsahu výuky. Dr. Clark zdůrazňuje, že učitelé se mají soustředit na to, co chtějí naučit, nikoli na vyhledávání konkrétních aplikací. Žáci si mohou najít aplikace sami. Použité prostředky mají být co nejblíž reálnému životu. 5. Přizpůsobte fyzické prostředí školy – místo polic na knihy prostor na spolupráci a sdílení, obrazovky umístěné u stolů a křesel, vytvořte prostředí podobné kavárně. 6. Přebudujte systém hodnocení. (1169)

T. Bates, odborník na vyučování online, autor řady knih a poradce v oblasti řízení online výuky a přípravy pedagogů, uvádí na svém blogu představu o tom, kam se bude v nejbližších šesti až deseti letech ubírat online vyučování v postsekundárním vzdělávání (jeho předpověď pro rok 2013 viz zde(4)). Bates předpokládá následující: 1. V roce 2020 už online vzdělávání nebude vyčleňováno jako specifická forma vzdělávání, ale stane se nedílnou součástí vzdělávacího prostředí. Velké změny lze proto spíše očekávat v organizaci vyučování v kamenných univerzitách než ve vyučování online. 2. Výuka bude probíhat v různých formách v celkově menším počtu institucí, ale výběr možností bude mnohem pestřejší. Nebudou se zakládat nové univerzity, menší lokální a méně prestižní mohou zaniknout. Výuka bude probíhat na univerzitě nebo online nebo kombinovaně. 3. Výukový obsah bude přístupný v různých modulech podle potřeb studenta – obsah bude volně přístupný, může být součástí kurzu vedoucího k získání diplomu, certifikátu nebo být součástí studia vedoucího k získání titulu. Instituce budou mít portál, kde budou volně přístupné vzdělávací obsahy z celého světa s preferovanými obsahy konkrétní univerzity. Studenti nebudou platit za výukový obsah, ale za konzultace, služby v univerzitním kampusu, za hodnocení své práce a zpětnou vazbu od vyučujících – vždy konkrétně za určitou službu. Instituce se mohou specializovat na určitý okruh služeb nebo nabízet širokou škálu možných kombinací. 4. Kurzy založené na cyklu přednášek v průběhu určitého období téměř vymizí – obsah bude přístupný digitálně v různých podobách, interakce se studenty bude probíhat v podobě projektového vyučování, kolaborativního učení. Přednášky budou příležitostné, zaměřené na novinky v oboru, konsolidování studované látky. 5. Písemné zkoušky budou převážně nahrazeny hodnocením studentských portfolií, hodnocení bude průběžné. Rozšíří se škála osvědčení o absolvování studia – kromě tradičních diplomů i odznaky za dovednosti získané v neformálním a informálním vzdělávání, udělované i organizacemi či skupinami odborníků. Univerzity budou vyvíjet různé typy programů, které budou vyhovovat potřebám celoživotního učení, organizace budou nabízet konkurenční programy. Velká část celoživotního vzdělávání bude probíhat v komunitách a sebevzděláváním s využitím kolaborativního učení. 6. Budou se zavádět nové finanční modely – vzdělávací obsah bude volně přístupný a univerzity nebudou financovány podle počtu studentů, oddělí se financování výuky a výzkumu. Studenti by mohli dostat od státu určitou částku na postsekundární vzdělávání a využít ji podle svých potřeb a priorit. Finanční prostředky pak budou směrovány přímo na fakulty a jednotlivá oddělení, zprůhlední se financování dalších služeb, které univerzity poskytují. 7. Vysoké školy budou muset věnovat velkou pozornost přípravě a dalšímu vzdělávání svých pedagogických pracovníků – na nich bude záležet kvalita služeb a podpory poskytované studentům, a tedy i reputace univerzity. 8. Plánování výuky a design programů se přesune z jednoho centra na univerzitě na úroveň jednotlivých oddělení nebo oborových skupin, vzroste význam designérů webových stránek a zachycení obsahu v různých médiích. 9. Bude stále obtížnější chránit osobní data studentů, studenti budou nadále více využívat vlastní zařízení (Batesovy poznatky o významu technologií ve vzdělávání viz zde). (1170)

Podle již 11. každoroční zprávy společnosti Babson Survey Research group “Grade Change: Tracking Online Education in the United States”, věnované růstu online vzdělávání v USA, se tento růst zpomalil a v uplynulém roce dosáhl 6,1 %. Míra růstu zápisů do kurzů online vzdělávání stále přesahuje růst zápisů do tradičních kurzů. Oproti loňským zjištěním se snížil podíl respondentů, kteří si myslí, že vzdělávací výsledky online vzdělávání jsou lepší než výsledky tradiční výuky (z 77 % na 74,1 %). Snížil se i podíl vedoucích akademických pracovníků, kteří považují online vzdělávání za zásadní pro další strategii své instituce (z 69,1 % na 65,9 %). Asi třetina vysokoškolských studentů je zapsána alespoň v jednom online kurzu a toto procento bude podle respondentů narůstat. Podíl vysokoškolských institucí zahrnutých v šetření, které nabízejí masově otevřené online kurzy (MOOC), vzrostl na 5 % (z 2,6 % v předešlém roce) a méně než 25 % respondentů považuje MOOC za udržitelný způsob nabídky online kurzů. Dvě třetiny vedoucích úředníků vysokých škol věří, že v budoucích online kurzech bude důležité učení řízené studentem a na míru přizpůsobená výuka (k efektivitě online výuky a situaci v oblasti MOOC více zde). (1171)

Společnost McKinsey vydala zprávu o stavu nezaměstnanosti evropské mládeže. McKinsey se při zkoumání různých aspektů tohoto tématu zaměřila na čtyři otázky: 1. Je nezaměstnanost mládeže v Evropě výsledkem nedostatku dovedností, nedostatku příležitostí nebo nedostatku koordinace? 2. S jakými překážkami se mladí lidé potýkají na cestě mezi školou a zaměstnáním? 3. Které skupiny mládeže a zaměstnavatelů se setkávají s největšími problémy? 4. Jaké jsou možnosti řešení? Výzkumníci McKinsey zjišťovali odpovědi mládeže, zaměstnavatelů a poskytovatelů postsekundárního vzdělávání v osmi evropských zemích (Francie, Německo, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie) a zkoumali více než 100 programů postsekundárního vzdělávání v 25 zemích. Výsledkem jejich výzkumu jsou následující zjištění: 1. Počet uchazečů o práci roste, ale zaměstnavatelé nemohou najít uchazeče s požadovanými dovednostmi – v řadě zemí se zvýšila zaměstnanost starších pracovníků a žen, což dále snižuje možnosti mladých lidí, podmínky zaměstnávání a propouštění jsou málo flexibilní. 27 % zaměstnavatelů uvádí, že nemohli v loňském roce sehnat zaměstnance s požadovanými dovednostmi, nejvyšší podíl těchto zaměstnavatelů je tam, kde je největší počet nezaměstnané mládeže. 74 % představitelů vzdělávacích institucí má za to, že poskytují odpovídající přípravu, totéž si myslí jen 38 % mládeže a 35 % zaměstnavatelů. Jen malý podíl vzdělávacích institucí spolupracuje se zaměstnávajícími organizacemi. 2. Mládež se setkává se třemi podstatnými překážkami: a) náklady na vysokoškolské vzdělávání a životní náklady, zaujetí společnosti proti odbornému vzdělávání, b) nedostatek přípravy studentů v oblasti všeobecné přípravy, a zejména nekognitivních (měkkých) dovedností, které jsou požadovány zaměstnavateli, c) mladí lidé si neumějí najít zaměstnání, nemají přístup ke kariérovému poradenství, nesnaží se o stáže a praxe. 3. Problematický přechod ze školy do zaměstnání – pouze malé části studentů se dostane vysoké podpory při přechodu do zaměstnání – patří sem nejúspěšnější studenti, kteří sami vyhledávají pracovní příležitosti, a ti, kteří se „vezou s sebou“ a jsou méně motivovaní. Až 79 % studentů nemá dostatečnou podporu a jsou nespokojeni se svými vyhlídkami. Mezi zaměstnavateli jsou nejspokojenější velké podniky a ti, kteří jsou ochotni a schopni investovat do odborného vzdělávání uchazečů. V nejhorší pozici jsou malé podniky, které si nemohou dovolit vzdělávání a vlastní přípravu uchazečů. 4. Existují vyzkoušené možnosti, jak ulehčit přestup ze školy do zaměstnání: a) snížit náklady na studium tím, že se rozloží do jednotlivých modulů, nabízet možnosti půjček od finančních institucí nebo budoucích zaměstnavatelů, b) vést studenty, zaměstnavatele a poskytovatele vzdělávání k tomu, aby věnovali větší pozornost připravenosti pro zaměstnání – studenti potřebují více informací, musejí plánovat do budoucna, zaměstnavatelé by měli spolupracovat s poskytovateli vzdělávání, seznámit je se svými potřebami, zaměstnavatelé by měli umožnit více stáží a praxe pro studenty, c) vytvořit podpůrné struktury v rámci národních států – sledovat dlouhodobé trendy zaměstnanosti v jednotlivých profesích, spokojenost zaměstnavatelů s programy apod., využívat možnosti technologií pro přípravu studentů (simulace, hry), d) zapojení Evropské unie – Evropská unie může hrát zásadní roli na poli informovanosti (informace o pracovním trhu, oborové zaměstnanosti apod., podpory mobility mladých lidí a v oblasti sdílení relevantních zkušeností a dobré praxe mezi členskými státy (o ohrožení pracovních míst automatizací viz zde). (1172)

(1167) Power Up! / Teaching Above the Line

(1168) Wave of mobile devices stresses school bandwidth

(1169) The 6 hidden tricks for Bring-Your-Own-Device success

(1170) 2020 Vision: Outlook for online learning in 2014 and way beyond

(1171) Report: Online Enrollment Growth Slows

(1172) Education to employment: Getting Europe’s youth into work

Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. SCIO [online]. [cit. 21.1.2014]. Dostupný na WWW: http://scio.cz/o-vzdelavani/trendy-ve-vzdelavani/vyber_ze_zahranici_20140120.asp

O Petra Řezáčová

Petra Řezáčová
V roce 2003 absolvovala Fakultu strojní, ZČU v Plzni, obor strojírenská technologie a v roce 2007 ČVUT v Praze, obor učitelství odborných předmětů. Od roku 2011 studuje doktorské studium na Fakultě strojní v Plzni. V roce 2003 byla zaměstnána na VOŠ a SPŠ Strakonice jako učitelka odborných technických předmětů a od roku 2010 pracuje ve firmě BOXED s.r.o. jako školitelka.

Zanechte komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Vzdělávání ITveSkole.cz

  • Jsme akreditovanou vzdělávací institucí s více než 100 programy a proškolili jsme již přes 10.000 pedagogů ze stovek škol.

    Číst více »

Katalog řešení

  • Inspirujte se a prohlédněte si katalogy našich partnerů, které jsou plné cenově dostupných řešeních vedoucí k inovaci výuky ve školách.

    Číst více »

Aktivity, konference

  • Odborné konference věnované informačním a komunikačním technologiím a jejich využití ve vzdělávání.

    Číst více »

Rolovat na počátek