Úvodní stránka / Vzdělávání ITveSkole, o.p.s. / Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 18. května 2014

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 18. května 2014

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.

  1. Americká nezisková společnost Bellwether vydala zprávu „Disruptor, Distracter, or What“ autora A. Kellyho, která se zabývá vývojem a současným fungováním masově otevřených online kurzů (MOOC) a je určena pro tvůrce vzdělávací politiky. V první části zpráva přibližuje historii online kurzů v postsekundárním vzdělávání a současnou podobu MOOC a tří největších platforem, které je poskytují: Coursera, Udacity a edX. V druhé části autor uvažuje, jaký přínos by MOOC mohly mít pro vzdělávání: 1. Rozšíření přístupu ke vzdělávání – i přes malé procento těch, kteří kurzy dokončí, se rozšiřuje možnost zapojení do studia, tuto možnost využívají především motivovaní studenti. 2. Otevření cesty k získání kreditů s malými náklady – zde je potřeba vyřešit problémy spolehlivé identifikace studentů při skládání zkoušek, uznávání kreditů tradičními univerzitami a zájem studentů o ně. 3. Zlepšení vyučování a učení – jako slibné se jeví hybridní vyučování s využitím technologií. 4. Příprava dovedností žádaných trhem práce – absolventi tradičních vysokých škol často nejsou dostatečně připraveni pro praxi. Ve třetí části zpráva uvádí poznatky z dosavadního fungování MOOC: 1. Jen velmi málo vysokých škol uznává certifikáty z kurzů jako kredity pro další studium – zdá se, že o MOOC mají zájem již vystudovaní profesionálové, kteří nestojí o kredity, o něž naopak usilují studenti, kteří se však nezajímají o MOOC. Proti uznávání kreditů z MOOC stojí i univerzity. 2. MOOC nemusejí být vhodné pro přípravu studentů pro vysokoškolské studium – pokusy využít kurzů pro doučovací a přípravné studium před vysokou školou se neosvědčily – dosavadní zkušenosti ukazují, že MOOC nejsou vhodné pro slabší a nepřipravené studenty. 3. Slibné jsou hybridní kurzy se zapojením MOOC – kombinované formy výuky mají lepší výsledky než výuka pouze online a jsou využitelné na všech stupních vzdělávání. 4. MOOC mohou dobře posloužit pro doplnění chybějících dovedností a odbornosti. Ve čtvrté části zprávy jsou uvedeny náměty pro využití MOOC pro tvůrce vzdělávací politiky (o dalších dvou studiích věnujících se fungování a efektivitě online vzdělávání viz zde). (1253)
  2. T. Bates ve svém blogu na portále Contact North komentuje výzkumnou studii o masově otevřených online kurzech (MOOC) autorů F. Hollands a D. Tirthali z newyorkské Columbia University. Studie vychází z rozhovorů, analýzy nákladů a analýzy dosavadního výzkumu MOOC a vymezuje šest cílů, kterých se 29 sledovaných institucí, jež MOOC nabízejí, s větším nebo menším úspěchem snaží dosáhnout: 1. Rozšíření dosahu vzdělávání – MOOC nemají kýžený demokratizační efekt, studují je absolventi terciárního vzdělávání, a mohou naopak přispívat k prohlubování rozdílů ve vzdělanosti. 2. Budování a upevňování značky (brand). 3. Snížení nákladů nebo zvýšení zisku – dosavadní model je náročný na náklady, negeneruje zisk a není dlouhodobě udržitelný, univerzity budou muset najít způsob, jak přitáhnout platící zájemce. 4. Zlepšení vzdělávacích výsledků – zatím se vliv MOOC na vzdělávací výsledky neprojevil, pozitivní vliv byl prokázán pouze při využití postupů MOOC v tradiční výuce. 5. Inovace ve vyučování a učení – přínosem jsou nové postupy, ale dosud není prozkoumáno a doloženo, že tyto postupy jsou účinné při plnění vzdělávacích cílů. 6. Výzkum ve vyučování a učení – není věnováno dostatečné úsilí na zkoumání toho, co se vlastně studenti v MOOC naučí. Autoři zprávu uzavírají s následujícím: 1. Online a kombinované vyučování se bude nepochybně dále rozvíjet a MOOC přispěly k posunu postoje nejprestižnějších vysokoškolských institucí v USA i ve světě, 2. MOOC by mohly dál ovlivnit terciární vzdělávání dvěma způsoby: a) tím, že by nabídly kredity, za které by účastníci byli ochotni zaplatit, a b) prosazováním rozvoje skutečně adaptivního učení. Podle Batese je nedostatkem MOOC to, že poskytovatelé se nezabývají tím, jaký je skutečný přínos kurzů pro studenta. Dodává, že pozitivní role MOOC je v tom, že přispěly ke změně pohledu na online vzdělávání a přinesly nové postupy do vyučování. Nadále budou představovat alternativní formu neformálního, celoživotního a otevřeného vzdělávání a nepředstavují žádnou hrozbu pro vzdělávání založené na kreditech, ať už online, nebo na tradičních univerzitách. (1254)
  3. P. Parker, bývalý ředitel školy a ředitel společnosti Student Coaching se zabývá spoluprací učitele a žáků při výuce a definuje čtyři styly partnerství mezi učitelem a žáky. Uvádí, že každému učiteli může vyhovovat jiný styl, který se může měnit i podle toho, na co je právě zaměřena výuka. Rozlišuje následující styly: 1. Korporace – řízení je založeno na hierarchii, struktura je fixní a neflexibilní, úkoly zadává vedoucí. Toto partnerství je zaměřeno na plnění cíle, veškerou kontrolu má učitel. Může vést k rychlému, ale povrchnímu osvojování vědomostí. 2. Asociace – formální struktura existuje, ale do plánování a rozhodnutí je zapojena skupina žáků, kontrola není tak zřejmá. Tento model vyžaduje dobré plánování, skupina žáků se podílí na organizaci výuky, učitel nabízí možnosti. 3. Afilace – jednotlivé týmy žáků postupují různými způsoby při plnění vzdělávacích cílů, podle svých zájmů a možností. Výsledky a postupy pak týmy sdílejí a navzájem se učí. Hierarchie je přítomna především ve stadiu plánování a rozdělení týmů. Důležitá je flexibilita a práce na společném úkolu. 4. Komunita – důraz je kladen na sdílení cílů, hodnot a výsledků. Hierarchie a vedení je založeno na konsensu a diskusi, může být časově náročné. Učitel je průvodcem, vystupuje neformálně, umožňuje žákům dělat chyby. Tento model vyžaduje vzájemnou důvěru. Je vhodný pro projektové vyučování a vede k získání trvalých vědomostí. (1255)
  4. Žáci jsou více zaujati výukou, jestliže se učí o něčem, co je zajímá. Osobní zájmy se vyvíjejí dlouhodobě, ale učitelé mohou při výuce vyvolat situační zájem – okamžitý, krátkodobý, zaměřený na konkrétní problém. Výzkumníci v singapurském National Institute of Education se zabývají tím, jak ho u žáka nejlépe vyvolat. Učitel položí otázku nebo nastolí problém, žáci neznají odpověď a začnou se otázkou hlouběji zabývat. Dr. J. Rotgans uvádí, že problém musí být konkrétní a spojený s reálným světem, žáci si dovednosti a vědomosti získané na základě situačního zájmu pamatují déle. Žáci s vysokou úrovní situačního zájmu dosahují lepších výsledků ve standardizovaných testech. Jeho časté vyvolávání může i dlouhodobě změnit vztah žáka k určitému školnímu předmětu z negativního na pozitivní a vyvolávat zájem se dále učit ve škole i mimo ni. (1256)

(1253) Disruptor, Distracter, or What?

(1254) A balanced research report on the hopes and realities of MOOCs

(1255) Four styles of student-teacher learning partnerships

(1256) Situational Interest and Learning

Zdroj: AUTOR NEUVEDEN. SCIO [online]. [cit. 27.5.2014]. Dostupný na WWW: https://scio.cz/o-vzdelavani/trendy-ve-vzdelavani/vyber_ze_zahranici_20140519.asp 

O Petra Řezáčová

Petra Řezáčová
V roce 2003 absolvovala Fakultu strojní, ZČU v Plzni, obor strojírenská technologie a v roce 2007 ČVUT v Praze, obor učitelství odborných předmětů. Od roku 2011 studuje doktorské studium na Fakultě strojní v Plzni. V roce 2003 byla zaměstnána na VOŠ a SPŠ Strakonice jako učitelka odborných technických předmětů a od roku 2010 pracuje ve firmě BOXED s.r.o. jako školitelka.

Zanechte komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Vzdělávání ITveSkole.cz

  • Jsme akreditovanou vzdělávací institucí s více než 100 programy a proškolili jsme již přes 10.000 pedagogů ze stovek škol.

    Číst více »

Katalog řešení

  • Inspirujte se a prohlédněte si katalogy našich partnerů, které jsou plné cenově dostupných řešeních vedoucí k inovaci výuky ve školách.

    Číst více »

Aktivity, konference

  • Odborné konference věnované informačním a komunikačním technologiím a jejich využití ve vzdělávání.

    Číst více »

Rolovat na počátek