Úvodní stránka / ICT a vše kolem / BYOD – přineste si vlastní počítačové zařízení do školy

BYOD – přineste si vlastní počítačové zařízení do školy

Autor: Ondřej Neumajer

BYOD jakožto stále vzrůstající trend, kdy si žáci nosí do školy vlastní počítačová zařízení, je mnohými odborníky považován za budoucnost digitálních technologií ve vzdělávání. Článek shrnuje některé informace z českých škol o tomto fenoménu a uvádí deset doporučení, která se na cestě přechodu k BYOD ukazují jako užitečná.

inkluzivni-vzdelavani-s-ict

Co znamená BYOD

BYOD je fenomén, kterému je ve vzdělávání připisován stále větší význam. Název vznikl jako akronym z anglických slov Bring Your Own Device. V prostředí škol popisuje situaci, kdy si žáci nosí do školy svoje vlastní přenosná počítačová zařízení – nejčastěji notebooky, netbooky, tablety, smartphony, phablety, konvertibilní zařízení atp. Nosit taková zařízení do školy samo o sobě ale nestačí. BYOD by měl postihovat takový přístup, kdy žáci mají ve výuce možnost vlastní zařízení používat, učitel takové aktivity plánovat a škola nastavovat podmínky, která přenosná zařízení umožňují za jasně stanovených pravidel využít jako didaktický prostředek pro učení a vzdělávání. V takovém školním prostředí jsou pak zařízení používána v režimu, kdy má každý žák možnost využívat (minimálně) jedno vlastní počítačové zařízení.

Fenomén BYOD není výmyslem výrobců technologií z oboru počítačového průmyslu. Naopak, již v roce 2009 si začali zaměstnavatelé všímat, že si někteří zaměstnanci nosí do práce vlastní zařízení, která připojují do firemní počítačové sítě. Následně se tento jev přenesl i do škol. Podle posledních dat MŠMT získaných za školní rok 2015/16 přímo podporuje BYOD 11 % všech základních a středních škol, nejvíce v Praze (16 %). Z jiného průzkumu uskutečněného na začátku roku 2016 v rámci projektu místních akčních plánů vyplývá, že BYOD uplatňuje ve škole 6 % základních škol, ale 38 % to v následujících třech letech plánuje.

Proč BYOD zavádět

Plánovaný a dobře připravený BYOD zprostředkovává mladé generaci zcela novou zkušenost využívání jejich vlastních zařízení. Doma a mimo školu, kde žáci přenosná zařízení používají nejčastěji, na nich převážně hrají hry, sledují zábavná videa, komunikují na sociálních sítích, surfují na internetu… Začleňování těchto technologií do školní výuky v režimu BYOD ale přináší nové situace. Žáci se mohou naučit využívat vlastní zařízení i pro další aktivity, které je rozvíjí a učí novým dovednostem. Zpravidla se jedná o aktivity, které systematicky zvyšují jejich digitální gramotnost, podporují online spolupráci, učí je kriticky posuzovat různorodé informační zdroje, účelně, gramaticky a typograficky korektně komunikovat v digitálních médiích, vytvářet nápaditá multimediální díla s využitím vlastní tvořivosti… To vše při respektování etických norem a bezpečnostních pravidel. Pokud jsou žáci k těmto aktivitám s počítačovými zařízeními, která mají stále při sobě, vedeni ve škole, lze očekávat, že i ve svém volném času budou tato zařízení využívat smysluplněji, účelněji a především k vlastnímu učení a rozvoji. Z volnočasového zařízení se stává také zařízení vzdělávací.

Důsledkem pak zpravidla bývá užší propojení školy a školních aktivit s mimoškolním prostředím, respektive obráceně, přenášení mimoškolních zkušeností do prostředí škol. Například se ukazuje, že pokud žáci používají vlastní zařízení i ve škole, zvyšuje to zájem jejich rodičů o školu a dění v ní.

Mobilní dotyková zařízení mezi dětmi

Učitel Pavel Kluber uskutečnil v rámci své závěrečné práce studia na KITTV PedF UK zajímavý experiment. Domluvil se s několika žáky druhého stupně ZŠ, kteří si do svého chytrého mobilu nainstalovali aplikaci, která sledovala, kolik času tráví používáním jednotlivých aplikací. Výsledek není až tak překvapivý: ve všední dny používali žáci chytrý telefon průměrně 3 hod. 32 min., o víkendu 4 hod. 6 min. Zajímavější je pak zjištění, že samotným telefonováním trávili žáci průměrně pouhé 2 min. 48 v. denně. Označení chytrý telefon je tedy pro toto počítačové zařízení trochu zavádějící.

Zajištění bezpečnosti a provozu

V praxi škol může strategie BYOD narážet na některá technická či organizační omezení.  Učitelé mohou plánovat takové výukové aktivity, které není vždy možné uskutečnit s úplně každým počítačovým zařízením. Například je pro jejich realizaci potřeba větší displej nebo přítomnost druhé kamery, nejen kamery pro videopřenosy. Ve školách se můžeme setkat s několika přístupy:

  • škola umožňuje přístup do školní sítě pouze pro taková zařízení, která sama pořídila a jejichž specifikace splňuje technické s bezpečnostní požadavky,
  • škola stanoví minimální technickou specifikaci a další požadavky, které musí splnit každé zařízení, které má být do školní sítě připojeno,
  • žáci mohou do školní sítě připojit jakékoli počítačové zařízení.

Jedním z problémů provozování BYOD je řešení otázky údržby a provozu počítačových zařízení, která nejsou v majetku školy. Škola například může vyžadovat, aby byl na zařízeních připojených do školní sítě spuštěn antivir s aktuální virovou databází (takový program je dnes zpravidla označován jako bezpečnostní balík a nabízí i další funkce). Nebo požadovat, aby každé počítačové zařízení umožňovalo v době jeho využívání kontrolu aktivit žáků prostřednictvím specializovaných softwarových nástrojů typy Classroom Management. Některé takové nástroje jsou k dispozici zdarma, takže není nutné na žáky přenášet finanční zátěž spojenou s jejich pořízením.

Pokud mají žáci možnost zařízení dobíjet ve škole, měla by škola vyžadovat pravidelnou revizi a kontrolu takového elektrického spotřebiče dle příslušné normy ČSN. Takovou situaci řeší mnohé české školy stanovením termínu, kdy je ve škole přítomen revizní technik, který za poplatek (např. 30 Kč/zařízení) danou revizi provede a vydá o tom potvrzení.

V praxi českých škol jsou výše uvedená opatření zatím spíše ojedinělá. Nejčastěji je bezpečný provoz, údržba a připravenost na využití ve výuce přenesena na samotné žáky. I přes tuto převládající zkušenost by škola, která plánuje BYOD využívat, měla dané oblasti promýšlet a stanovit pravidla používání vlastních zařízení žáků. Ta by měla být součástí vnitřní dokumentace školy jako je školní řád.

Cloudové služby jako základ BYOD

Cloud je znám především jako online úložiště dat. Přesněji jej lze popsat jako poskytování služeb či programů uložených na internetových serverech s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat je prakticky odkudkoliv a kdykoliv. Jedná se tedy o přechod od tradičního modelu „krabicového“ software a provozování školního serveru k modernímu modelu využívání hostovaných cloudových online služeb internetu druhé generace.

Nebude zjednodušeným tvrzením, pokud konstatujeme, že pro zavádění mobilních zařízení do výuky je cloud základním předpokladem a zároveň prostředím, které umožňuje propojení, komunikaci, sdílení a spolupráci žáků i učitelů.

V případě BYOD používají žáci různá počítačová zařízení, která pracují s různými operačními systémy. Kromě Microsoft Windows, Apple Mac OS a případně Linuxu se může jednat o mobilní operační systémy jako je Android (Google), Chrome OS (Google), iOS (Apple) a další. Tyto systémy jsou vzájemně nekompatibilní, aplikace vytvořené pro jeden tento systém nelze běžně spouštět na jiném. Proto také mnozí vývojáři a producenti software nabízí své aplikace pro více mobilních operačních systémů. Cloudové aplikace pomáhají překlenout nekompatibilitu operačních systémů. Umožňují uživatelům s různými operačními systémy pracovat se stejnými daty a v mnoha případech i se stejnými aplikacemi.

Jak na uskutečnění školní strategie

Přechod na BYOD je dlouhodobý proces, který skrývá mnohá úskalí, zároveň přináší i nové možnosti a jak se nyní zdá, je jednou z budoucností vzdělávání. Vedení školy by o jeho zavádění mělo přemýšlet a snažit se pro něj vytvářet vhodné podmínky.

Aad Boot, jeden z největších globálních odborníků na řízení v článku Strategy Execution: Why It Often Fails (http://www.theleadershiphub.com/vault/blogs/strategy-execution-why-it-often-fails) uvádí, že vytvořit strategii a úspěšně ji provést jsou dva značně odlišné úkoly. Prosazení strategie mezi spolupracovníky vyžaduje podrobný plán a jeho komunikaci – jednoduché sdělení, které pochopí každý. Takový plán by měl obsahovat tyto části:

  • vizi – tedy to, kam chceme jít,
  • proč je změna potřeba – rozdíl oproti naší současné situaci,
  • jaká rozhodnutí nás tam dostanou – tedy strategické priority,
  • čemu se chceme vyhnout – co je naším žádoucím výsledkem,
  • jak chceme tyto změny dosáhnout – jednotlivé kroky, jejich načasování a potřebné zdroje.

Výše uvedené otázky strategického plánování mohou nejen pomoci vedení školy utříbit si vlastní myšlenky v problematice BYOD, ale i zformulovat společný postup, který bude pro ostatní srozumitelný. Důležitou osobou při jeho stanovování a naplňování by měla být osoba školního ICT metodika.

Na základě zkušeností škol, které se cestou BYOD vydali, uvádíme několik doporučení, která se na této cestě ukazují jako užitečná.

Desatero doporučení BYOD pro vedení školy

  1. Začleňte BYOD do vize školy.
    Popište, proč je strategie BYOD pro školu důležitá, co žákům a učitelům přináší.
  2. BYOD intenzivně komunikujte.
    Seznamte s myšlenkou BYOD rodiče, zřizovatele, samozřejmě učitele a žáky. Vysvětlujte její výhody i možná rizika včetně odhadovaných nákladů a úspor.
  3. Stanovte pravidla používání žákovských zařízení ve škole.
    Školní řád musí jasně vymezovat hranice, co se smí a co je zakázáno. Vyžadujte dodržování takových pravidel. Nejlépe žáci respektují taková pravidla, na jejichž vytváření se sami podílejí.
  4. Snižujte nerovnosti, zajistěte rovné šance pro všechny.
    Nabídněte taková opatření, která pomohou zajistit všem žákům obdobné podmínky. Všichni žáci musí mít možnost pracovat s počítačovým zařízením.
  5. Vytvořte pracovní tým učitelů, které BYOD zajímá, konzultujte s nimi své myšlenky.
    Školní ICT metodik, školní správce sítě a především aktivní učitelé by měli být prvními konzultanty a šiřiteli nového přístupu k digitálním technologiím ve škole. Aktivní skupina učitelů pomáhá přesvědčovat ostatní členy pedagogického sboru o přijmutí BYOD strategie a jejích přínosech.
  6. Nechte si pomoci od šikovných žáků
    V každé třídě jsou žáci, kteří to s počítači umějí lépe, nežli ostatní. Využijte toho, učiňte je svými IT pomocníky, kteří pomáhají ostatním. Nebojte se využít jejich pomoc i při řešení svých technických problémů. Pomůžete tím všem, umožníte jim zažít pocit užitečnosti a excelence.
  7. Podporujte učitele ve vzdělávání a sdílení zkušeností.
    Jednorázová školení nemusí přinášet očekávaný účinek, vhodné je dlouhodobé a systematické vzdělávání, vzájemné návštěvy ve výuce, mentoring, tandemová výuka, technologický asistent u začátečníků, pravidelné setkávání s ICT metodikem, sledování portálů pro sdílení zkušeností, zapojování se do online komunit učitelů, vytvořených pracovních materiálů atp. Podpořte učitele ve sdílení zkušeností jak z vlastní výuky, tak z absolvovaných vzdělávacích akcí (DVPP).
  8. Budujte školní infrastrukturu.
    BYOD vyžaduje robustní hardwarovou infrastrukturu, centrálně řízené přístupové body školní wifi, širokopásmové připojení školy k internetu, vhodné aplikace, využívání cloudu atp. Odpojování od sítě nebo pomalý internet jsou pro zlost a budou uživatelský prožitek kazit. Bez zajištění technické podpory učitelům i žákům to nepůjde.
  9. Postupujte malými kroky, plánujte, experimentujte a vše vyhodnocujte.
    Zpravidla není v silách vedení školy zavést BYOD v celé škole jednorázově. Jako efektivní se jeví postupné zavádění jednotlivých kroků, jejich ověřování a postupné šíření. Začněte projektem s jednou třídou v jednom školním roce, následně projekt vyhodnoťte.
  10. S technologiemi to nepřehánějte, upřednostňujte pedagogiku před technologiemi.
    Klíčový je žák, osobní přístup učitele, moderní pedagogika zaměřená na potřeby žáka a vhodné didaktické postupy. Samotné technologie jsou jen vhodným prostředkem pro dosažení výukových a vzdělávacích cílů.

……………………………………………………………………………………………………….

Text článku vychází z kapitoly BYOD – přines si vlastní zařízení vydané v publikaci Inkluzivní vzdělávání s využitím digitálních technologií autorů Lenky Gajzlerové, Ondřeje Neumajera a Lucie Rohlíkové, kterou vydala v roce 2016 společnost Microsoft. Uvedená kapitola dále rozvádí, jak BYOD souvisí s inkluzivním vzděláváním, problematiku cloudových služeb jako základu BYOD či opatření zabraňující zvyšování nerovností včetně konkrétních příkladů z českých škol. Publikace je online k dispozici zdarma.

GAJZLEROVÁ, L., NEUMAJER, O., ROHLÍKOVÁ, L. Inkluzivní vzdělávání s využitím digitálních technologií. Praha: Microsoft, Červen 2016. 90 stran. Dostupné na https://blogs.technet.microsoft.com/skolstvi/2016/07/11/budte-pripraveni-na-inkluzi/, resp. na samostatné stránce k této publikaci k tomuto webu.

…………………………………………………………………………………………………….

Vyšlo: NEUMAJER, O. BYOD – přineste si vlastní počítačové zařízení do školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2016, roč. 13, č. 12, s. 20-22. ISSN 1214-8679

O Petra Řezáčová

Petra Řezáčová
V roce 2003 absolvovala Fakultu strojní, ZČU v Plzni, obor strojírenská technologie a v roce 2007 ČVUT v Praze, obor učitelství odborných předmětů. Od roku 2011 studuje doktorské studium na Fakultě strojní v Plzni. V roce 2003 byla zaměstnána na VOŠ a SPŠ Strakonice jako učitelka odborných technických předmětů a od roku 2010 pracuje ve firmě BOXED s.r.o. jako školitelka.

Zanechte komentář

iTřída

  • Původní český výukový systém iTřída ocení každý pedagog, který podporuje individuální výuku ve třídě i mimo ni.

    Číst více »

GO8 - Vzděláváme pro budoucnost

  • Přidejte se k nám na cestou výuky 1:1 za pomoci dotykových zařízení s operačním systémem Microsoft Windows 8.

    Číst více »

Vzdělávání ITveSkole.cz

  • Jsme akreditovanou vzdělávací institucí s více než 100 programy a proškolili jsme již přes 10.000 pedagogů ze stovek škol.

    Číst více »

Katalog řešení

  • Inspirujte se a prohlédněte si katalogy našich partnerů, které jsou plné cenově dostupných řešeních vedoucí k inovaci výuky ve školách.

    Číst více »

ICT plán školy

  • ICT plán je nutná součást rozvoje moderní školy. Přečtěte si rady a důležité informace pro jeho tvorbu nebo využijte jedinečný online nástroj.

    Číst více »

Aktivity, konference

  • Odborné konference věnované informačním a komunikačním technologiím a jejich využití ve vzdělávání.

    Číst více »

Rolovat na počátek